| |
| 1. | Jak úžasná musí ta láska být, |
| co přišla k nám o vše se rozdělit, |
| dát novou vláhu poušti spálené, |
| přiblížit nám nebe tak vzdálené. |
| |
| 2. | Svou slávy říš opustils kvůli nám, |
| nemusels jít, a přece šel jsi sám. |
| Tvář přátelskou jsi nikde neviděl, |
| když proklínán jsi k popravišti šel. |
| |
| 3. | Tam místo nás život jsi položil, |
| vrátil ses zas, abys ho rozmnožil. |
| Vím, abych já moh věčný život žít, |
| musel můj Pán tou cestou kříže jít. |
| |
| 4. | Třetího dne slavně jsi z hrobu vstal, |
| ve slávě tam jsi berlu Krále vzal. |
| Za Tvoji lásku chci Tě velebit |
| a jméno Tvé navěky věků ctít. |
